Hráči střídavě pokládají své kameny na průsečíky desky, která má tvar čtvercové sítě o 19x19 čarách. (Pro začátečníky je však vhodnější použít 9x9 nebo 13x13, čímž se ovšem nemění pravidla.) Začíná černý. Po zahrání se s kameny již nehýbe, pouze se za určitých okolností, které budou popsány dále, mohou vybrat z desky.

Cílem hry je:
1. Zajmout co nejvíce kamenů soupeře.
2. Ohraničit si co největší území.

Obkličování kamenů

Pokud se hráči podaří obsadit všechny sousední průsečíky kamene (skupiny kamenů) soupeře, tento kámen se ihned vybere z desky. Hráč, který kámen zajal, si ho dá k sobě. Na konci partie dostane za každý zajatý kámen jeden bod. Například černý kámen uprostřed desky na předchozích obrázcích má kolem sebe čtyři průsečíky, tzv. svobody. Pokud se bílému v průběhu hry podaří tyto průsečíky obsadit, kámen zajme a vybere ho z desky:

Při straně desky stačí na obklíčení soupeřova kamene pouze tři kameny, viz následující obrázek vlevo. V rohu dokonce pouze dva kameny, viz obrázek uprostřed. Obklíčit je možné i více kamenů najednou. Například na obrázku vpravo bílý obklíčil čtyři černé kameny.

Při obkličování jsou důležité dvě věci: Zaprvé kameny musí být obklíčeny natěsno. Například tři černé kameny na prvním obrázku bílý zatím z desky nevybere, protože mají ještě jednu svobodu. Teprve když bílý zahraje tah 1 na obrázku uprostřed, kameny vybere z desky.

Druhá zásada je, že stačí, když jsou kameny obklíčeny „po čarách“, nemusí být obklíčeny i šikmo. Například na předchozím obrázku vpravo nemá označený bílý kámen na zajetí dvou černých kamenů žádný vliv. Byly by obklíčeny i bez tohoto bílého kamene.

Zákazy a zvláštní situace

Hrát je v go možné bez omezení na jakýkoliv průsečík. Existují pouze dva zákazy: Zaprvé hráč nesmí zahrát na bod, na kterém by jeho kámen (skupina kamenů) neměl ani jednu svobodu, tzv. zákaz sebevraždy.

Například na prvních dvou předchozích obrázcích nesmí černý zahrát tah 1. Jeho kameny by byly obklíčené. Ale pozor! Na třetím obrázku černý tah 1 zahrát může. Jeho kámen má ještě jednu svobodu.

Z tohoto zákazu existuje výjimka: hráč může zahrát do sebevraždy, pokud s její pomocí zajme kámen (skupinu kamenů) soupeře a svobody si tak vytvoří. Například na obrázcích na další straně černý tahy 1 zahrát může. Jedná se sice zdánlivě o sebevraždu, ale protože zajme bílé kameny, svobody si udělá.

Druhý zákaz ukazují další tři obrázky: Tah 1 je povolená sebevražda, protože černý sebere bílý kámen a vytvoří si svobodu na bodu A. Jenže bílý může vzít černý kámen hned nazpět tahem na bod A. A poté by opět černý mohl zajmout bílý kámen a takhle stále donekonečna.

Této situaci se japonsky říká ko (v překladu nekonečno). Je pravidlo, že pokud černý sebere tahem 1 bílý kámen, nesmí bílý sebrat černého hned nazpět. Minimálně jednou musí zahrát někam jinam. A když i černý zahraje jinam, může bílý teprve vzít černý kámen nazpět.

Zvláštní situací je tzv. seki. Pokud černý v situaci na obrázcích bude chtít zajmout tři bílé kameny, sám na to doplatí. Udělá-li totiž tah 1, zahraje bílý tah 2 a všech pět černých kamenů zajme. Jenže toto platí i opačně. Pokud se bude snažit zajmout bílý černého tahem 1, černý zahraje 2 a sebere čtyři kameny bílého.

Ani pro jednoho hráče proto není výhodné do této pozice hrát. Tato pozice se řeší tak, že zůstává až do konce partie nezaplněná.

Živé a mrtvé skupiny

Zajímavým důsledkem zákazu sebevraždy je, že můžete vytvořit skupiny kamenů, které soupeř nemůže za žádných okolností zajmout. Příklad takové skupiny ukazují první dva obrázky na další stránce. Černý by potřeboval zahrát dva „sebevražedné“ tahy najednou, což samozřejmě není možné.

Pokud se vám uvnitř vaší skupiny podaří vytvořit dva oddělené prostory, tzv. dvě oči (mohou být i větší než jeden průsečík, viz třetí obrázek) jedná se o živou skupinu a soupeř ji už nemůže zajmout. Je dobré dbát na to, aby vaše skupiny dvě oči měly nebo aby byly dost velké na to, aby si je v nouzi mohly vytvořit.

Ohraničování území

Jak hráči hrají, bojují, zajímají kameny soupeře, postupně se deska rozdělí na tzv. území. Není těžké poznat, že bílý má na následujících obrázcích území vlevo dole a vpravo nahoře. Černému pak patří území vlevo nahoře a vpravo dole. Každý volný průsečík uvnitř území se počítá za bod. Bílý má čtyři body vlevo dole a čtyři vpravo nahoře. Černý má sedm bodů vlevo nahoře a tři body vpravo dole. Na konci partie se sečtou zajaté kameny a body v území. Kdo má více bodů, zvítězil.

Konec partie

Konec partie nastává ve chvíli, kdy ani jeden z hráčů nemůže zahrát tah, kterým by něco získal. Pokud si hráč myslí, že tato chvíle nastala, řekne slovo „pas“. Pokud „pas“ řekne i soupeř, partie končí a přistoupí se k počítání výsledku. Předtím by hráči ještě měli vyplnit tzv. neutrální body (na obrázku vlevo 1 a 2) mezi skupinami. Tím sice nic nezískají, ale body se nebudou plést při počítání.

Po „odpasování“ by se hráči měli shodnout, které skupiny kamenů jsou živé a které mrtvé (tzn. nemají dvě oči nebo si je nemohou vytvořit, na obrázku uprostřed označené kameny). Tyto kameny se vyberou z desky.

Aby se počítání urychlilo, hráči dají kameny, které zajali, do území soupeře. Pokud by v partii na obrázcích každý z hráčů během hry zajal jeden kámen a na konci bílý vybrat ještě z desky dva mrtvé kameny a černý tři, pak černému zůstane při počítání na desce 7 bodů a bílému 3 body.

Komi – kompenzace prvního tahu

Možná vás napadne, že černý má výhodu, když v partii začíná. Je tomu skutečně tak. Aby se výhoda prvního tahu černého při počítání zohlednila, přičte se k výsledku bílého tzv. komi, které činí 6,5 bodu (půlka bodu je proto, aby nemohlo dojít k remíze). V předchozím případě by tak měl bílý i s komi 9,5 bodu a o 2,5 bodu by zvítězil.

     Menu

     Reklama

     AONN.cz

     Spřátelené Weby